Liliput L265030 N naložený nákladní vůz dB

Glhs 50 nebo Grameh 50 je krytý nákladní vůz z regulačního typu. Od roku 1953 do roku 1960 ji DB pořídila v počtu daleko více než 12.000 kusů a je jedním z nejprodávanějších německých nákladních vozů. Sloužil k přepravě veškerého zboží, které nebylo povoleno vystavit klimatickým vlivům. Lze jej tedy nazývat „vozy chleba a másla“, které byly používány téměř ve všech nákladních vlacích epoxy III až v a často jezdily v ucelených vlakech, např. ve spojení se vozy GS a jinými vozy GBS.

První vozy měly ještě stěny z borovicových a smrkových pruzů, a od roku 1954 pak překližky ze dřeva z umělé pryskyřice. Přibližně jedna třetina vozů měla ruční brzdu s brzdovou šlapačem. V 70. Letech 20. Století byly všechny vozy, které byly spáleny, postupně modernizovány s překližkovými deskami a byly odstraněny.

Vůz byl v souladu s obvyklým standardem G-vozů, je umístěn v LOP ve výši 12.500 mm mezi kratším GS (10.580 mm) a delším GBS (LüP 14.020 mm). V průběhu let byl několikrát přejmenován a přečíslován. V závislosti na provedení tak obdržel 1965 označení GBS 245, Gbrs 245 nebo Gbrs-v 245, od roku 1980 pak např. Gos 245 a Gos-uv 245.

Vzhledem k různým výrobcům vozů existují v jejich prvopise minimální rozdíly v jejich provedeních a mnoho z nich bylo prodáno soukromým společnostem, takže jak u DB, tak u soukromých vozů existuje velký počet štítků a nátěrů na reklamu. Vozidlo bylo rovněž používáno jako služební vůz. Příznakem byly střechy z lehkého kovu se 13 příčky a každá ze čtyř bočních, uzavíratelných větracích otvorů. Na začátku 80. Let minulého století bylo mnoho vozů prodáno DR, kde v té době došlo k nedostatku nákladních vozů. Poslední vozy této konstrukce byly u DB AG v roce 2000 stagnovány.

Tento text byl přeložen strojově.