U Conrada mi dali důvěru a povýšili mě na makera. Namísto recenzování a testování produktů mi tentokrát svěřili výrobu reprosoustav. A ne ledajakých. Budou to třípásmové sloupové reprobedny osazené velmi kvalitními reproduktory Visaton, které Conrad také prodává. Celý projekt mohu realizovat díky tomu, že jsem u Conrada pro stavbu reprobeden sehnal úplně všechno. Především tedy výškový, středobasový a hlubokotónový reproduktor, výhybku, dále basreflexový nátrubek, tlumicí materiál, speciální kabely, šrouby, úchyty, gumové nožičky či připojovací terminál.
A na co vlastně svěrky?
Samotná skříň reprosoustav bude lepená, takže budu potřebovat stahovat. Čelní panel je dokonce lepený jako spárovka, takže opět lepení pod tlakem.
Zatímco korpus reprobedny jsem zhotovil z doporučované MDF, pro zhotovení čelního panelu jsem použil netradiční řešení, a sice spárovku udělanou z proužků překližky. Pro kusové lepení spárovky jsou ideální takzvané korpusové svěrky a svěrky trubkové. Zatímco korpusové si pořídíte v určité délce, v tomto případě jeden metr, kapacita trubkových závisí pouze na délce použité trubky. Jde o běžné vodovodní trubky o světlosti tři čtvrtiny palce, které mají na jednom konci závit pro našroubování jedné čelisti. Druhá se nasune z opačného konce a zajišťuje se samosvorným mechanizmem.
Testované svěrky
Legendární svěrky Bessey
Conrad mi ale dodal také nářadí a přípravky pro výrobu samotných ozvučnic. Speciálně jsem si vyžádal několik druhů svěrek od renomované firmy Bessey. Používají je profesionálové v řemeslné výrobě i v průmyslu a jsou snem každého nadšeného kutila. Samozřejmě za kvalitu se platí, a tak přijde vhod, že u Conrada mají prakticky celý sortiment Bessey dlouhodobě za nejlepší ceny.
Materiál jsem naformátoval na stolní pile, případně ho můžete na konečný rozměr zaříznout ruční okružní pilou vedenou podél nějaké rovné lišty. Kvůli pevnějšímu spojení na pokos je třeba boky, dno a strop bedny seříznout v místě styku pod úhlem 45 stupňů.
Korpusové svěrky
Korpusové svěrky mají většinou jedno pevné rameno, ale já jsem si objednal typ s ramenem posuvným. Pokud dlouhou svěrkou stahujete menší obrobek, můžete si ramena vystředit, tudíž se tyč na jedné straně nepřevažuje. Při lepení spárovky je dobré použít robustní příložky pro roznesení síly po celé délce a současně příčnými příložkami zajistit rovinnost spárovky.
Po zaschnutí lepidla jsem desku srovnal tloušťkovací frézkou, a nakonec ji zařízl na konečnou délku a šířku a zkosil jsem vnější hrany. Úmyslně jsem použil méně kvalitní stavební překližku, na řezu je totiž výraznější než překližka truhlářská. Výpadky materiálu charakteristické pro stavební překližku jsem vytmelil epoxidovou pryskyřicí.
Otvory s osazením pro jednotlivé reproduktory jsem do čelního panelu vyfrézoval, menší otvory pro bassreflexový nátrubek a připojovací terminál do zadní stěny jsem vyřízl nastavitelným vykružovacím vrtákem. Ještě před slepením korpusu je potřeba v příslušných deskách udělat polodrážky pro vsazení zadní stěny.
Při lepení desek na koso přišel ke slovu další přípravek, kterému Bessey říká napínač pásů. Je ideální pro lepení nejrůznějších krabic, ale také nepravidelných tvarů.
Ne vždy je ale potřeba extrémní síla na lisování, to pak přijdou vhod lehké svěrky, které se díky důmyslným mechanizmům snadno ovládají, ať už jde o svěrky pákové s rameny z lehké slitiny, nebo takzvané jednoruční svěrky. V obou případech je upínací síla až 2000 N, což odpovídá tíze 200 kg, takže jsou ideální pro šetrné upínání.
Přichází chvíle pro vlepení přepážky oddělující středo- a vysokotónový reproduktor a také příček, které zpevní celou konstrukci.
Klasické šroubové svěrky
Čelní panel jsem ke korpusu přilepil „natupo“. Vedle korpusových svěrek mi posloužily klasické šroubové svěrky typu F, bez kterých se žádná truhlářská dílna neobejde. Jsou variabilní, mají upínací sílu až 6000 N a velké patky chránící povrch před otlačením. Přesto je lepší především u měkkých materiálů, jako je MDF, použít dřevěné příložky.
Výhodou MDF je snadná opracovatelnost vrtáním, řezáním či frézováním. Snadno se proto do boků frézovaly kapsy pro sklopná madla. Ta jsou sice ze sortimentu pro stavbu profesionálních beden, a purista teď kroutí hlavou, že se ke klasické pokojové reprosoustavě nehodí, ale v tomto případě účel světí prostředky. Věřím totiž, že se Conrad s nimi bude chtít pochlubit na Maker Fairu či dalších akcích, a to mi pak ještě bude blahořečit, jak je i při hmotnosti přes 25 kilogramů přenášení bedny snadné.
Zadní stěnu jsem si nechal na konec až po připevnění tlumicího materiálu, osazení výhybky a kabeláže, takže na řadu přišlo tmelení, broušení a lakování. Čelní panel jsem opatřil bezbarvým matným lakem, zbytek skříně je nalakován na bílo. Ze spodní strany jsem našrouboval gumové patky a z boků madla.
Ozvučnice jsou připraveny k osazení reproduktory a dalšími komponenty, což si ukážeme v dalším videu. V něm se také dozvíte, jak zjistit všechny potřebné rozměry a parametry takových reprosoustav.
AUTOR
Tomáš Krásenský
Hobbymaster