Pájecí stanice Toolcraft ST-100 je ideální volba pro profíka, ale i náročného nadšence

Autor: Tomáš Krásenský, 15. květen 2018

Jmenuji se Tomáš Krásenský a zdravím vás zase jednou ze své dílny. Proč? Protože si nebudeme jenom hrát, ale taky trochu makat! Ale nebojte, ne o moc víc než naše vláda, protože pájení se stanicí Toolcraft bude hračka, uvidíte.

Nejsem žádný radioamatér, ale coby modelář jsem k pájení přičichl už jako kluk. Z pocínovaných plechovek jsem letoval nádrže pro letadla. V mojí výbavě nemohla chybět transformátorová páječka. Podobnou mám dodnes. Závity v měděných tyčích se strhly už dávno, a tak přišel ke slovu o číslo větší závitník. Oka z tenkého drátu se rychle přepalují, s tlustším drátem zas můžete zapomenout na filigránskou elektroniku. Tak jsem pomocí ní alespoň cínoval slaněné měděné vodiče. Pak jsem si ale pořídil dutinky a od té doby je trafopáječka na zaslouženém odpočinku.

Teď se mi do ruky dostala lidově řečeno mikropáječka, přesněji páječka se stáložárným topným tělískem v podobě digitální, mikroprocesorem řízené pájecí stanice s krátkou dobou žhavení a s regulací teploty s přesností na jeden stupeň Celsia.

Vyfasoval jsem ji rovnou v sadě s odsávačkou cínu, takzvanou třetí rukou s lupou a s pájecím drátem, chcete-li cínem, ale úplně nejpřesněji řečeno s pájkou. Prostě ideální volba pro profíka, kterou si ale může dopřát i náročný nadšenec. Hrot je výměnný, takže pro svou práci můžete zvolit optimální tvar a velikost. Jeho teplotu můžete nastavit v rozmezí od 150 do 450 stupňů Celsia.

Vůbec se nechystám srovnávat tuhle páječku se svojí starou dobrou trafopáječkou, na to prostě nemám zkušenosti. Zeptejte se raději borců z diskuzí, kteří zuřivě hájí svoji pravdu proti jakémukoli jinému názoru. Já si myslím, že by si každý měl pájet tím, čím chce, a nikomu to nenutit. No a já si po desítkách let pájení s trafopáječkou s chutí vyzkouším něco jiného.

Z logiky věci je takzvaná mikropáječka obratnější a přesnější, protože se drží mezi prsty jako tužka a je lehká. Hrot má předem nastavenou teplotu, která se reguluje elektronicky, nikoli ručním spínáním a vypínáním trafa. Technika pájení se tudíž u obou typů páječky trochu liší. Já si vyzkouším pocínovat slaněný vodič a pak se vrhnu na stavebnici rádia. Je sice určena teenagerům od 14 let, ale myslím, že bych to mohl zvládnout.

Když se něco nepovede, přijde vhod odsávačka. Její kovové tělo zaručuje odolnost a stabilitu. Navíc je vybavena samočistícím hrotem. Spouštěcí tlačítko se snadno ovládá. U tohoto typu páječky se na hrot nedá nabrat tolik pájky jako u trafopáječky, takže je potřeba pájecí drát přidávat druhou rukou. V tu chvíli vám přijde vhod takzvaná třetí ruka. Dvě pájené části dokáže držet v požadované vzájemné poloze a komfort pájení zvyšuje také zvětšovací sklo. Díky tomu můžete s jistotou pájet opravdu titěrné věci.

Pájecí stanice Toolcraft má přihrádky pro výměnné hroty a také misku s drátěnkou na suché čištění pájecích hrotů. Na rozdíl od čištění pomocí mokrých houbiček nedochází k teplotnímu šoku, což hrotu prodlužuje životnost, a navíc vrstvička pájky zůstane na hrotu, což je žádoucí. Pájecí stanice je přizpůsobena i pro práci na elektrostaticky chráněných pracovištích. Vysokoohmová zásuvka pro vyrovnání potenciálů umožňuje bezpečné pájení citlivých součástek, např. integrovaných obvodů.

Z internetových fór jsem nabyl dojmu, že spousta „odborníků“ s oblibou srovnává svou osvědčenou trafopáječku s levnými, nekvalitními a nespolehlivými mikropáječkami, asi aby se utvrdili v tom, že jejich pravda je ta jediná. Pájecí stanice Toolcraft je ale na úrovni, má dostatečný výkon, je velmi přesná a bonusem je kvalitní provedení, takže uspokojí i náročné uživatele. A přestože na svou trafopáječku nedám dopustit, tuhle stavebnici bych s ní pájet fakt nechtěl.