Svět je nebezpečné místo. Pro člověka i pro techniku

Autor: Jan Robenek, 11. prosinec 2019

Jakoby nestačilo, že jsou naše zařízení rok od roku složitější a slibují jednu funkci za druhou, navíc  je dnes potřeba elektroniku navrhovat rychle a s důrazem na maximální úsporu energie i drahocenné místo na desce. Výsledné řešení musí také něco vydržet. Nástrah zde máme nepočítaně a zdaleka ne všechny lze postřehnout pouhým okem. Některé se vyskytují přirozeně, zatímco další rizika již přichází společně s obsluhou, která si na nebohé technice nemusí „vybíjet“ jen svou zlost.

Spolehlivě, krok za krokem

Jednou to budou vývojáři a jindy možná zkuše(b)ní technici. Lidé na sebe umí vzít různé role. Ať už si to ale uvědomují nebo ne, mnohdy se z nich stávají i docela velké kapacity. Někdy ve svém oboru, ale mnohem častěji právě při manipulaci s citlivou elektronikou. Ke katastrofě pak chybí doslova jen krůček.

Zatímco hlavní příčiny úmrtí jsou u člověka notoricky známé, v případě elektroniky se o nich zase tak moc nemluví. Ke vzniku neštěstí, ale stejně tak i jeho odvrácení, přitom stačí jen málo. Pravda, elektrostatické výboje (ESD), které zde společně s elektrickým přetížením pravidelně obsazují čelní příčky, si moc nevybírají. To tvůrci návrhů však mohou sáhnout po celé řadě ochranných prvků, např. i diod, známých též jako TVS (Transient Voltage Suppressor). Svým provedením se mnohdy řadí k nejmenším součástkám vůbec, což ale nijak nesnižuje jejich význam. Kdykoli a kdekoli v zapojení, nejednou přímo v rámci čipu. Zvláště když pracujete s uživatelským rozhraním či konektory. Mnohé z ochran byly navržené pro konkrétní aplikace, např. s USB porty, zatímco jiné si porozumí i s rychlejším rozhraním, kde se kapacitní povaha zátěže příliš netoleruje.

Hlavně tiše

EMI. Pro někoho jen přísná zkratka související s interferencemi, kterou často doplňuje odkaz na elektromagnetickou kompatibilitu (EMC). Tedy obor, který v elektrotechnice až nápadně připomíná nejrůznější ekologické aktivity, stejně jako jejich celosvětový přesah. 

Vývojářům se tak mohou vybavit svázané ruce i širokospektrální noční můry. V zásadě jde ale o vše okolo rušení a možná i docela slušného byznysu, který je s jeho kontrolou a potlačováním spojený. Co zde ale vyčnívá, jsou napájecí zdroje, jejichž rostoucí hustota výkonu, vyšší spínací kmitočty a také dostupná proudová zatížitelnost celou věc dále jen zhoršují. A to zejména tehdy, když se s návrhem bloku napájení neustále otálí, natož aby se příslušným standardům věnovala náležitá pozornost již v rané fázi vývojového cyklu. Nastává boj s termíny a také nedostatkem místa na desce. Výsledná prověrka v laboratoři pak může spíše než cokoli jiného připomínat obyčejný hazard s časem i vynaloženými prostředky. Je to však nutné?

EMI a my

Ať už půjde o automobilový průmysl, medicínu či měřicí techniku, pokaždé zde máme na mysli nežádoucí elektromagnetické signály se schopností ovlivnit nejen výsledky, ale dokonce i chování celých systémů. Bezdrátově, stejně jako po vedení. Souhlasně či rozdílově, v řádu desítek kilohertz, ale také s předponami mega, nebo snad i giga. 

Každému se to líbit nemusí, ale závislost na profesionálně navržené elektronice roste raketovým tempem. A stejně tak by se s každým ujetým kilometrem či dalším bezpečným přistáním zde na Zemi, nebo i mimo mateřskou planetu, měla zvyšovat i naše důvěra. Pokud ovšem bude jako první svému spolehlivému návrhu věřit i sám výrobce. Klíčové systémy, které se v přítomnosti náhodných interferencí začnou chovat zmateně a vykazovat chyby, si raději nechceme ani představovat. Podobně však nesmíte své okolí rušit ani vy. Jednak to nevědomky stojí spoustu energie a dále tím zvyšujete i riziko, že příště budete v rámci stejného řešení nebezpeční dokonce sami sobě. Pokud ovšem nebude funkční prototyp na dlouhou dobu tím posledním, co vzrušeně pohlédne pravdě do očí. Té samé pravdě, která na sebe v bezodrazové komoře vezme podobu zlověstné antény a těsně před cílem pošle návrh zpátky k přepracování.

AUTOR

Jan Robenek

Honzovi snad elektronika učarovala již v kolíbce. Jen tenkrát netušil, že po vystudování oboru nezůstane pouze u profesionálního vývoje, ale bude nadšeně sledovat i dění okolo sebe a lidskou řečí o všem informovat. Na internetu nebo v tištěných médiích je jako autor podepsán pod stovkami odborných článků. Miluje ostrá jídla a tvrdí, že stejně tak by měly vypadat i hrany signálu. Mezi součástkami by korunoval A/D převodník a pro svou zálibu v měřicí technice spojil své síly též s Conradem. „Víc očí víc vidí“, dodává s jiskrou v jednom z nich.

Další články